Druhoválečná veteránka Vlasta Slezáková
Válečná veteránka Vlasta Slezáková, roz. Vašíčková
Narodila se dne 18. 3. 1927 v Nemochovicích u Vyškova. Jmenované bylo vydáno osvědčení o její účasti na národním boji za osvobození podle zákona č. 255/1946 Sb. v kategorii účastník domácího hnutí v době od 7. 1. 1945 do 5. 5. 1945. Z titulu své účasti ve druhém odboji nabyla také postavení válečného veterána podle zákona č. 170/2002 Sb. (ev. č. 170001933).
Jedné lednové noci roku 1945 se objevily v Nemochovicích čtyři hladové a vyčerpané postavy - Josef Houfek, Rus Žukov, Olga Františáková a Ladislav Verner. Jednalo se o partyzány, kteří se probíjeli z Beskyd a hledali v daném místě další útočiště. Ve vesnici od té chvíle nebylo nic jako dřív. Stala se základnou nově vzniklého Partyzánského oddílu Olga, který působil v oblasti Ždánického lesa a Chřibů. Do ilegální činnosti a podpory partyzánů se tehdy zapojila i paní Vlasta. Vykonávala zpravodajskou službu a působila jako spojka mezi členy oddílu a místními pomocníky partyzánů.
První oddílové akce však nebyly nijak významné a za celý leden 1945 jsou zaznamenány pouze případy odcizení lehkých osobních zbraní, potravin a šatstva. Důležitá sabotáž či diverze nebyla v prvním měsíci roku 1945 tímto partyzánským oddílem provedena žádná. Situace se počala měnit až v únoru, kdy se oddílu podařilo kontaktovat s D. B. Murzinem, který jej uznal za součást 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky.
Partyzánský oddíl Olga posléze realizoval několik úspěšných akcí, mezi něž patřilo vypuštění 24 vagonů s cca 512 tisíci litry oleje, lihu a benzolu na nádraží v Morkovicích. Významným činem bylo i zajetí velitele tankové divize genmjr. Dietricha von Müllera s jeho štábem. Působení zmiňovaného oddílu provázely kontroverze a pochybnosti o oprávněnosti násilnického jednání jeho velitele Josefa Houfka. Přesto partyzáni svým působením v týlu nepřítele vázali okupační vojenské síly, které by jinak byly nasazeny na frontě.
Mimo toho se paní Vlasta se svou matkou ujaly péče o partyzána Rudolfa Venhudu, který utrpěl zranění v přestřelce u Zlatého jelena. Velice riskantní péči prováděli v rodinném domě v Nemochovicích. Často k nim domů docházel i velitel Houfek a taky ostatní partyzáni. Paní Vlasta je zásobovala jídlem a potřebným šatstvem. Ve své činnosti setrvala až do osvobození. Po válce pracovala jako učitelka v mateřské škole. I dnes žije ve své rodné obci.
