Druhoválečný veterán František Sochora

Pan František Sochora se narodil dne 16. 3. 1927 v Tichově v tehdejším okrese Uherský Brod. Jmenovaný je držitelem osvědčení válečného veterána podle zákona č. 170/2002 Sb. (ev. č.  1700006460) a osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. v kategorii účastník domácího hnutí v době od 28. 10. 1944 do 5. 5. 1945. 

Během druhé světové války pracoval na malém hospodářství svých rodičů. V srpnu 1944 byl nuceně nasazen na zákopové práce v Kelči na Moravě. Ještě před přesunem na Ostravsko uprchl do rodné vesnice, kde se až do října ukrýval. Tehdy vešel ve styk s partyzány z oddílu A. Kotljarova, který spadal do svazku 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky, a operoval v oblasti Vizovické vrchoviny. Pomáhal jim jako průzkumník v úseku Tichov – Horní Lideč a spojka mezi jednotlivými partyzánskými úseky. Zúčastnil se s nimi i několika bojových akcí za účelem obstarání zbraní. Všestrannou podporu poskytovali partyzánům i Sochorovi rodiče, kteří vedle materiální pomoci pomáhali raněným bojovníkům a ukrývali zbraně. Tragédie blízké osady Ploština, která byla vypálena okupanty 19. dubna 1945, výrazně ovlivnila další fungování partyzánského oddílu, který byl odkázán na pomoc zbylých pasekářů. 

Ze statistik vyplývá, že v řadách 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky bojovalo s nepřítelem včetně spolupracovníků téměř 2 000 osob. Příslušníci jednotky uskutečnili celou řadu diverzních, přepadových a bojových akcí. Významnou měrou přispěli k rozmachu Květnového povstání českého lidu a přímo se podíleli i na osvobození některých míst na Moravě.

Pan Sochora byl po válce zaměstnán jako dělník v uměleckém družstvu Valaška. Dnes žije v Újezdu u Valašských Klobouk.