KDE KVETOU VLČÍ MÁKY: INSPIRACE Z NIZOZEMSKA: Péče, která nečeká
Inspirace z Nizozemska: Nederlands Veteraneninstituut
Jedním z inspirativních příkladů, které zazněly během mezinárodní konference War Veteran Care Workgroup, byl systém péče o válečné veterány v Nizozemsku. Ten se aktivně vyvíjí již více než osmdesát let a dnes představuje komplexní model podpory, který je pevně zakotven nejen ve státní správě, ale i v samotné nizozemské společnosti.
V současnosti má Nizozemsko přibližně 103 000 veteránů. Definice válečného veterána je zde velmi podobná té české. Za veterána je považován každý současný nebo bývalý voják nizozemských ozbrojených sil (včetně bývalé armády Nizozemské východní Indie) či příslušník obchodního námořnictva, který sloužil ve válečných podmínkách nebo v mírové operaci určené ministrem obrany. Po návratu z takové mise je voják automaticky považován za veterána.
Od roku 1940 se nizozemští vojáci zapojili do tří válečných konfliktů a více než 135 zahraničních misí, kterých se celkem zúčastnilo přibližně 675 000 vojáků.
Péče zakotvená v systému státu
Zásadním prvkem nizozemského přístupu je skutečnost, že péče o veterány je pevně zakotvena v legislativě. Vojáci vysílaní do zahraničních operací tak mají jistotu, že v případě zdravotních, sociálních či psychologických obtíží bude o ně postaráno – a to nejen o ně samotné, ale i o jejich rodiny.
Klíčovou roli v tomto systému hraje Nederlands Veteraneninstituut (VI), jehož historie sahá až do roku 1862. Institut prošel během více než století a půl dlouhým vývojem a dnes představuje jednu z hlavních institucí koordinujících péči o nizozemské veterány. Jeho činnost navíc dlouhodobě podporuje nizozemská královská rodina, což přispívá k silnému společenskému uznání veteránů.
První kontakt a zdravotní péče
Veteraneninstituut zároveň provozuje pohotovostní linku pro veterány a jejich rodiny, která každoročně přijme přibližně 30 000 telefonátů. Veteráni se na ni mohou obracet v případě akutních potíží a získat okamžité nasměrování na vhodnou pomoc – ať už jde o terapeuta, koordinátora péče nebo sociálního pracovníka.
Institut zároveň funguje jako vstupní brána do národního systému zdravotní péče pro veterány (LZV). Ten je zároveň propojen se sítí specializovaných zařízení duševního zdraví po celém Nizozemsku. Celkem deset institucí poskytuje péči výhradně válečným veteránům a jejich rodinám. Díky tomu se mohou vyhnout dlouhým čekacím lhůtám běžného zdravotního systému a odborné pomoci se často dočkají během několika týdnů. Pro představu, mimo tento systém by na odbornou psychologickou či psychiatrickou intervenci mohli čekat až rok.
Celý proces podpory obvykle trvá přibližně tři roky, než je jisté, že se situace veterána stabilizovala. Ročně tak systém pomůže přibližně 2 400 veteránům a více než stovce jejich rodinných příslušníků, kteří jsou do procesu podpory často zapojeni.
Doprovázení veterána na cestě k uzdravení
Důležitou roli v systému hrají koordinátoři zdravotní péče, kteří veterána provázejí celým procesem a pomáhají mu orientovat se v dostupných službách. Zajišťují také, že jednotlivé formy podpory na sebe navazují a že veterán nezůstane bez pomoci.
Na jejich práci navazují sociální pracovníci, kteří řeší další životní situace – například problémy se zaměstnáním, bydlením či finančními závazky. Po stabilizaci zdravotního stavu přebírá veterána tzv. aftercare team, tedy tým následné péče, který se zaměřuje na dlouhodobou podporu, vzdělávání či další intervence.
Zajímavým prvkem systému je také aktivní vyhledávání veteránů, kteří nejsou v kontaktu s podpůrnými službami – často proto, že se stydí nebo nechtějí o pomoc požádat. K tomu slouží mimo jiné buddy support system, síť dobrovolníků – většinou samotných veteránů – kteří v terénu naslouchají potřebám svých kolegů. Do tohoto programu je zapojeno přibližně 117 dobrovolníků.
Výzkum, data a nové poznatky
Součástí institutu je také výzkumné centrum, které tvoří tým dvanácti odborníků zaměřených na analýzu aktuálních i budoucích potřeb veteránů. Výzkum a práce s daty zde hrají důležitou roli při nastavování nových programů a zlepšování péče.
Výzkumný tým se věnuje sběru dat, analýze trendů a publikaci odborných studií. Jednou z nedávných publikací je například studie Moral Injury in Context, která se zabývá problematikou morálního traumatu spojeného s vojenskou službou.
Finanční pomoc jako součást terapie
Dalším zajímavým nástrojem podpory je vlastní finanční instituce, která pomáhá veteránům řešit dluhy a finanční problémy. V minulosti byla finanční pomoc poskytována až po ukončení terapeutického procesu, což mohlo trvat i dva roky. Dnes institut přistupuje k řešení finančních problémů mnohem rychleji – často již během prvních týdnů. Ukazuje se totiž, že stabilizace finanční situace významně zvyšuje úspěšnost samotné léčby a terapie.
Investice do prevence
Veteraneninstituut hospodaří s velkorysým rozpočtem. V roce 2024 činil více než 320 milionů eur. Finanční prostředky pocházejí především z rozpočtu ministerstva obrany, ale také z charitativních příspěvků, vojenského penzijního fondu či systému sociálního pojištění. Podle vedení institutu však stále příliš velká část prostředků směřuje především na léčbu. Do budoucna proto vidí velký prostor zejména v posílení prevence.
Nové přístupy k léčbě PTSD
Jedním z hlavních témat je také léčba posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Tato porucha často vede k dalším problémům – například ke ztrátě zaměstnání, narušeným vztahům nebo poruchám spánku. Zkušenosti z posledních let ukazují, že účinnější než zaměřit se nejprve pouze na samotné trauma je často nejdříve stabilizovat životní situaci veterána – například řešit pracovní, sociální či rodinné problémy – a teprve následně zahájit samotnou terapii traumatu.
Směr dalšího rozvoje
Do budoucna se nizozemský Veteraneninstituut chce zaměřit především na podporu přechodu veteránů do civilního života, rozvoj programů a aktivit pro veterány a jejich partnery a podporu sportu pro zraněné a invalidní veterány.
Příklad nizozemského systému tak ukazuje, jak může dlouhodobě budovaná a dobře koordinovaná péče přispět nejen ke kvalitě života samotných veteránů, ale i k jejich plnohodnotnému zapojení do společnosti. Ovšem na začátku tohoto úspěšného procesu stojí podpora společnosti a jejích představitelů a dostačující finanční rozpočet.
