Přechod do civilu: Co skutečně potřebují novodobí váleční veteráni a veteránky?
Přechod do civilu: Co skutečně potřebují novodobí váleční veteráni a veteránky? 🇨🇿🎖️➡️🏠
Odchod ze služby do civilního života není „jen administrativní krok“. Pro mnohé veterány a veteránky jde o jednu z největších životních změn, která ovlivňuje jejich zdraví, vztahy, finanční stabilitu i pocit vlastní hodnoty.
A právě na toto téma se zaměřil rozsáhlý kvalitativní výzkum realizovaný v rámci projektu TAČR „Koordinovaný model péče o novodobé válečné veterány v České republice“ (TQ01000146), řešený UJEP ve spolupráci s Univerzitou obrany. Je to doposud největší soubor rozhovorů u nás: celkem 61 účastníků napříč veteránkami a veterány, jejich rodinnými příslušníky, kontaktními pracovníky a experty🎤📊
Co ve výzkumu zaznívalo nejčastěji? 🔍
1️. Kontinuita péče je klíčem
Veteránky a veteráni zdůrazňují, že péče nemůže být jednorázová nebo krizová. Je potřeba, aby se táhla celým životním cyklem:
👉 příprava → mise → návrat → civil → stárnutí → ztráta soběstačnosti
2️. Přechod do civilu je kritickým momentem
Odchod ze služby bývá emocionálně i prakticky náročný. Veteráni často postrádají:
- jasné informace o zdravotním a sociálním pojištění,
informace a podporu, která se týká přechodu na pracovní místa v civilu,
kariérové a profesní poradenství,
někoho, kdo s nimi naplánuje další kroky ještě před odchodem,
podporu při převodu vojenské zkušenosti do civilu.
Zkušenosti, které jsou v armádě klíčové, se bez pomoci špatně „prodávají“ civilním zaměstnavatelům. A to je škoda — veteráni nesou obrovský potenciál. 💼🎯
3️. Uplatnění na trhu práce: potřebná, ale stále podceněná oblast
Dotázené veteránky a veteráni zmiňují, že skutečná pomoc s kariérou jim chyběla:
- mapování regionálních možností
- podpora při hledání práce
- práce s kompetencemi
- trénink prezentace vlastních dovedností
Je to oblast, kterou lze zlepšit, a která může zásadně ovlivnit kvalitu života po odchodu ze služby. 📍
Naše podpora a pomoc
- Agentura pro podporu válečných veteránů,
- Oddělení péče a podpory,
- Vojenský fond solidarity,
reagují na konkrétní životní situace.
Nicméně dlouhodobější a koncepční podpora — ta, která by měla začít ještě před odchodem z armády — by měla být úkolem Odboru humanitní služby v rámci Agentury personalistiky.
Výzkum ale ukazuje, že současné nástroje je potřeba výrazně rozšířit a posílit. 🛠️
Kromě přechodu do civilu výzkum otevřel další důležitá témata:
- 🏥 dostupnost zdravotní péče
- 🍺 užívání návykových látek (hlavně alkoholu)
- ❤️ rodinné a vztahové otázky
- 💸 hospodaření s penězi a dluhy
Každé z těchto témat si zaslouží vlastní pozornost a prostor – a nejen v rámci armádního systému, ale i širší společnosti.
Jak chápat realizované rozhovory? 🌟
Kvalitativní výzkum nemůže zobecnit výsledky na celou populaci — a ani si to neklade za cíl. Jeho síla je v hloubce porozumění, v lidské perspektivě a v tom, že názory, zkušenosti a potřeby veteránek a veteránů zaznívají přímo a autenticky.
A to je pro tvorbu účinného systému péče zásadní. ❤️
Zahraniční inspirace!
Ze zahraničních zkušeností lze čerpat například z Austrálie. Australian Goverment – Department of Vetterans‘ Affair, která má pro přechod do civilního života vytvořenou ucelenou strategii.
Strategie pro přechod veteránů (do civilního života) https://www.dva.gov.au/documents-and-publications/veteran-transition-strategy-and-action-plan je společnou iniciativou Ministerstva obrany, Ministerstva pro záležitosti veteránů a Commonwealth Superannuation Corporation. Byla vyvinuta na základě rozsáhlých konzultací a zapojení, včetně současných a bývalých členů ADF a jejich rodin. Strategie identifikuje 6 prioritních oblastí, které podporují pozitivní výsledky přechodu pro členy a jejich rodiny.
Tyto oblasti se zaměřují na posílení postavení veteránů a jejich rodin, aby mohli:
včas plánovat a připravovat se na přechod do civilního života,
mít přístup k řadě programů podpory založených na potřebách v rámci celého ekosystému,
zapojit rodinu a další významné osoby do procesu přechodu do civilního života,
mít přístup k zaměstnání a odbornému vzdělávání v souladu s jejich profesními rozvojovými cíli,
dosáhnout pocitu finanční pohody,
mít pocit, že jejich služba je formálně uznána a oceňována.