Příběh druhoválečné veteránky Marty Gruberové

Válečná veteránka a účastnice domácího odboje, která v závěru druhé světové války pomáhala partyzánským skupinám na Českomoravské vrchovině a jako spojka i zázemí odboje přispěla k boji proti nacistické okupaci.

Marta Gruberová se narodila 20. února 1930 v Hluboké u Žďáru nad Sázavou. Je držitelkou osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle zákona č. 255/1946 Sb. v kategorii účastník domácího hnutí v období od 26. 12. 1944 do 5. 5. 1945 a má rovněž postavení válečné veteránky podle zákona č. 170/2002 Sb.

Před válkou se vyučila švadlenou u Emilie Hlaváčkové ve Veselí. Od prosince 1944 se zapojila do ilegální činnosti v okolí své rodné obce jako pomocnice partyzánských skupin Čapajev (Bachmutskij–Serinek) a Dr. Miroslav Tyrš. Skupina Čapajev vznikla z uprchlých sovětských zajatců a místních obyvatel a v říjnu 1944 se její příslušníci spolu s členy Rady tří podíleli na přepadení četnické stanice v Přibyslavi jako odvetě za zastřelení generála Luži.

Od prosince 1944 byli členové jednotky Čapajev začleněni do skupin Jermak a Dr. Miroslav Tyrš, která se postupně stala jednou z nejaktivnějších partyzánských jednotek v českých zemích. Prováděla přepadové a bojové akce, diverze i protinacistickou agitaci.

Marta Gruberová partyzánům zajišťovala potraviny a ošacení, pomáhala s praním prádla a odvšivením oděvů. Její rodiče poskytli několika partyzánům úkryt ve svém domě v Hluboké. Tím získala její činnost další rozměr – začala působit jako spojka. Předávala zprávy o pohybu okupačních jednotek a bezpečnostních složek a zprostředkovávala vzkazy mezi jednotlivými partyzány. V této činnosti setrvala až do osvobození.