Svědectví hrdinů - 12. díl: Květoslava Plíhalová

Dospívala v době temna. Místo strachu si zvolila odpor.

Květoslava Plíhalová, rozená 13. května 1929 v Karčavě na Slovensku, byla v době druhé světové války ještě dívka. Přesto se aktivně zapojila do protinacistického odboje. Za svou činnost získala status válečné veteránky podle zákona č. 170/2002 Sb. (ev. č. 1700012920) i osvědčení účastníka národního boje za osvobození.

Žila ve Vanovicích na Drahanské vrchovině, kde se v roce 1944 společně se svým otcem zapojila do činnosti skupiny Národní hnutí za svobodu vlasti. Skupina ukrývala zbraně, hledala lesní úkryty pro partyzány a navázala kontakt se sovětským výsadkem Jermak. Právě s tímto oddílem udržovala rodina i Květoslava živé styky – poskytovali zásoby, oblečení, cigarety, a především informace o pohybu a síle německých jednotek ze zámku v nedalekém Šebetově.
Květoslava pomáhala se zásobováním partyzánů, roznášela zprávy mezi ilegálními skupinami a tiskla letáky na českobratrské faře ve Vanovicích. V únoru 1945 se stala spojkou mezi skupinami z Borotína, Šebetova a sovětským partyzánským oddílem.
Odbojová skupina, jejíž byla součástí, podnikla i přímé akce – přerušila telefonní vedení mezi Šebetovem a Boskovicemi, přepadla obec Kořenec, ukořistila zbraně a střelivo, a odzbrojila 12člennou jednotku Volkssturmu. Připravovali i povstání na podporu Rudé armády, k jehož uskutečnění už nedošlo – fronta se zhroutila rychleji, než čekali.

Po válce dokončila gymnázium v Boskovicích, později pracovala jako středoškolská učitelka a programátorka výpočetního střediska. Dnes žije v Domově Borová v Trnové u Jíloviště.
Příběh Květoslavy Plíhalové ukazuje, že věk není překážkou odvaze – že i mladé dívky sehrály zásadní roli v boji za naši svobodu.