Svědectví hrdinů - 14. díl: Jarmila Rubeyová

V patnácti letech nosila léky do hor a varovala partyzány před zatýkáním.
Dívka z paseky, která zachraňovala životy.

Jarmila Rubeyová, rozená Vaculová, se narodila 20. června 1930 v Kateřinicích na Vsetínsku. Patří mezi válečné veterány oceněné za svou ilegální činnost v domácím odboji v letech 1944–1945. Ač velmi mladá, byla součástí skutečného boje za svobodu.

Dětství prožila v pasekářské osadě Požářiska uprostřed Vsetínských vrchů. Jejich domek, ukrytý v lesích, se stal zázemím pro 1. československou partyzánskou brigádu Jana Žižky, konkrétně oddíl kapitána Petra Buďka. Rodina Vaculova pomáhala partyzánům od října 1944 – vařili, prali, ošetřovali raněné. Jídlo jim často nosili až do lesního bunkru pod vrchem Ojičná.

Jarmila se aktivně zapojila jako spojka. Přenášela vzkazy mezi partyzány v Rajnochovicích, Hošťálkové a Oznici. Také sama ošetřovala zraněného bojovníka a docházela k lékaři pro léky. Její včasná varování pomohla zabránit několika zatčením.

Rodina žila v neustálém ohrožení – za pomoc partyzánům byli sousedé z okolních chalup vězněni nebo popraveni, jejich domy vypáleny. Přesto Vaculovi ve své činnosti vytrvali až do osvobození.

Po válce se paní Jarmila přestěhovala do Vítkova, kde žije dodnes. Její příběh je svědectvím o odvaze těch nejmladších, kteří často nesli tíhu války na svých bedrech, i když jim ještě nebylo ani šestnáct.