Svědectví hrdinů - 39. díl: voj. v. v. RNDr. Frideta Seidlová

Válečná veteránka, která prošla deportací na Sibiř, vstoupila do československé zahraniční armády v SSSR a po válce se stala uznávanou vědkyní v oblasti botaniky.

Frideta Seidlová se narodila 28. ledna 1931 v polském Krakově do židovské rodiny. Je držitelkou osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle zákona č. 255/1946 Sb. jako příslušnice československé armády v zahraničí v období od 20. 9. 1944 do 5. 5. 1945 a má rovněž postavení válečné veteránky podle zákona č. 170/2002 Sb.

Po přepadení Polska v roce 1939 se její rodiče Emanuel a Halina rozhodli uprchnout na východ, k příbuzným na území, které krátce poté obsadil Sovětský svaz. Do Lvova dorazili 5. října 1939 a zdálo se, že rodina najde alespoň dočasné útočiště. Neměli však v pořádku doklady, a tak byli v červnu 1940 sovětskými orgány zatčeni a deportováni do pracovního tábora u Jakutska na Sibiři.

Přestože podmínky byly velmi těžké, rodina zůstala pohromadě. Nejprve byli ubytováni v místní vesnici, kde museli všichni pracovat pro místní elektrárnu, kácet stromy a za odvedenou práci dostávali potravinové příděly. Později byli přesunuti do barákového tábora. Z internace byli propuštěni 6. srpna 1941 a přes Ural se dostali do Taškentu v Uzbekistánu, kde usilovali o vstup do československé vojenské jednotky v SSSR.

Dne 20. září 1944 byla Frideta společně se svou matkou odvedena v ukrajinské Sadaguře a zařazena do Náhradního tělesa československé východní jednotky. U Náhradního pluku 1. čs. armádního sboru v SSSR sloužila až do osvobození. Z pomocné roty 1. pěší divize byla propuštěna mimo činnou službu 7. prosince 1945.

Po válce se rodina usadila v Československu. Frideta vystudovala botaniku a celý svůj profesní život zasvětila vědě v Ústavu experimentální botaniky ČSAV v Praze. Ve svém rozsáhlém díle se zaměřuje zejména na morfogenezi rostlin. Za svou vojenskou službu obdržela Dukelskou pamětní medaili (6. 10. 1959).