Svědectví hrdinů - 47. díl: Jiří Jim Švenger
Válečný veterán a příslušník československé zahraniční armády, který během druhé světové války sloužil u Royal Air Force a působil u 311. československé bombardovací perutě.
Jiří Jim Švenger, rozený Schwenger, se narodil 28. listopadu 1923 v Čáslavi (okres Kutná Hora). Jmenovanému bylo vydáno osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle zákona č. 255/1946 Sb. v kategorii příslušník československé armády v zahraničí v období od 15. 8. 1941 do 5. 5. 1945. O vydání osvědčení válečného veterána podle zákona č. 170/2002 Sb. nepožádal.
Jeho rodiče Rudolf a Emilie se věnovali obchodnímu podnikání, mimo jiné provozovali obchod s textilem a pleteným zbožím. V důsledku neúspěchů v podnikání došlo k rozvodu rodičů a Jiří vyrůstal od jedenácti let pouze s matkou a třemi sourozenci. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu v Praze.
S postupným nástupem nacistického Německa v Evropě na konci 30. let přijala jeho matka zásadní rozhodnutí – umožnit synovi odjezd z Československa. Díky sestře Haně, která pracovala v Anglii jako au-pair, se podařilo zajistit hostitelskou rodinu. Dne 27. února 1939 Jiří Švenger odcestoval letecky do Velké Británie. Tento krok mu jako osobě židovského původu zachránil život – jeho rodiče i starší bratr Kurt byli později zavražděni v nacistických koncentračních táborech. Mladší bratr Milan se zachránil prostřednictvím Wintonových transportů a následně rovněž sloužil v československé zahraniční armádě.
Ve Velké Británii nalezl zázemí v rodině knihkupce. Podílel se na chodu obchodu a následně se dva roky učil kožešnickému řemeslu. Do československé branné moci byl zařazen po odvodu dne 15. srpna 1941 v Londýně. Na počátku září 1941 nastoupil základní vojenský výcvik u pěší výcvikové roty náhradního tělesa.
S ambicí sloužit u letectva absolvoval pohovor před výběrovou komisí a dne 4. listopadu 1941 byl přijat do Royal Air Force v anglické hodnosti AC2. Službu zahájil u Československého výcvikového a náhradního tělesa (Czechoslovak Depot) ve Wilmslow, kde byl zařazen jako příslušník pomocného družstva pro všeobecné služby. Dne 4. května 1942 byl povýšen do hodnosti AC1.
Vzhledem ke zjištěné krátkozrakosti nemohl působit jako bojový pilot. Dne 27. srpna 1942 byl proto zařazen do kurzu pro radisty (WOP) v Cheadle, již v hodnosti svobodníka. Absolvoval školu zpravodajských služeb v Kingsdown Kentu a následně specializovaný výcvik ve Scarborough, kde se naučil navádění letadel na cíle. Po ukončení výcviku byl zařazen jako radista (WOP/2/). Podle vlastních slov se podílel na vyhledávání nepřátelských letounů a navádění spojeneckých stíhacích jednotek.
Od 31. května 1944 absolvoval kurz v Cranwellu na pozici pozemního palubního radiomechanika (WOM/1/). Od 16. ledna 1945 sloužil v této funkci u 311. československé bombardovací perutě. Dne 7. března 1945 byl povýšen do hodnosti desátníka. Do konce války se podílel na opravách radiového vybavení bombardérů Liberator B-24, jimiž byla peruť vyzbrojena. Do Československa se vrátil 14. srpna 1945 a z činné vojenské služby byl propuštěn dne 11. října 1945 v hodnosti četaře.
Po válce se pokusil navázat na obchodní činnost své matky, avšak bez potřebných zkušeností. S ohledem na politický vývoj a rostoucí vliv komunistického režimu se po dohodě s bratrem Milanem rozhodl Československo opustit. Vrátil se do Velké Británie a v roce 1952 emigroval do Austrálie. Zde se uplatnil v kožešnickém oboru, v jehož rámci cestoval po celém světě a zabýval se nákupem a prodejem kožešin pro firmu, u níž pracoval.
V Austrálii se oženil s Raymonde, holandskou státní příslušnicí židovského původu, pocházející z vojenské rodiny, která byla o jedenáct let mladší. Společně vychovali dvě dcery, Michelle a Caroline. Rodina dlouhá léta žila v Sydney. Manželka Jiřího Švengera po dlouhé a těžké nemoci zemřela; více než dvacet let se o ni obětavě staral a ve věku sedmdesáti let se stal vdovcem.
Vedle profesní dráhy se po celý život věnoval literární tvorbě. Aktivně píše dodnes a ve svém souhrnném díle vytvořil téměř dvě stě povídek, z nichž některé byly publikovány v tematických sbírkách. Významně se angažoval rovněž v krajanském životě československé komunity v Austrálii.
Po roce 1989 se opakovaně vracel do České republiky a udržoval rodinné kontakty. Za svou službu v československých zahraničních jednotkách byl vyznamenán Československou vojenskou pamětní medailí 1943 a Československou vojenskou medailí za zásluhy II. stupně.
Jiří Jim Švenger je jediným a zároveň posledním dosud žijícím českým veteránem druhé světové války, který trvale žije mimo území České republiky.
