Svědectví hrdinů - 15. díl: Jan Ihnatík
Z gulagu až do první linie.
Mladík z Podkarpatské Rusi, který přežil Sibiř a pomáhal osvobozovat republiku.
Plukovník v. v. Jan Ihnatík se narodil 1. března 1922 v Poroškově na Podkarpatské Rusi. Vyrůstal v rodině drobných rolníků a už jako mladý chlapec pomáhal rodičům na hospodářství. V roce 1939 jeho rodný kraj obsadila maďarská armáda – a mladému Ihnatíkovi hrozila povinná služba ve zbrani pro nepřítele.
Společně s přáteli se proto rozhodl utéct do Sovětského svazu. Hranici překročili 1. května 1940 – a byli ihned zatčeni sovětskými pohraničníky. Po výsleších NKVD ve Stryji byl Jan Ihnatík odsouzen na tři roky do gulagu u města Uchta na severu Ruska. Tam v nelidských podmínkách kácel stromy, opravoval budovy a sekal seno až do začátku roku 1943.
Šanci na svobodu mu přineslo založení československé armády v SSSR. Přihlásil se do ní 13. února 1943 v Buzuluku. Po výcviku a studiu na dělostřeleckém učilišti v Irbitu se jako voják 1. čs. armádního sboru zúčastnil bojů od Ukrajiny až po Slovensko – Kyjev, Dukla, Jaslo, Liptovský Mikuláš, Žilina. V bojích byl třikrát zraněn, ale pokaždé se vrátil ke své jednotce.
Po válce se stal důstojníkem z povolání a sloužil především na Moravě. Za svou statečnost obdržel Československý válečný kříž 1939, Medaile za chrabrost a v roce 2011 také Kříž obrany státu udělený Ministerstvem obrany ČR. V současné době je nejstarší žijící český veterán.
Příběh Jana Ihnatíka je drsným svědectvím o odvaze, vůli přežít a boji za svobodu, který začal v sibiřském gulagu a skončil na osvobozeném území jeho vlasti.
