Svědectví hrdinů - 20. díl: Radomír Drobný

Mladý odbojář, který přežil gestapo.
Veterán, který riskoval život už jako školák.

Radomír Drobný se narodil 5. února 1927 v Řetové u Ústí nad Orlicí. Do odboje vstoupil v neuvěřitelně mladém věku – jako školák. Jeho otec Josef a strýc Jan byli aktivní v ilegální skupině KSČ v České Třebové a Radomír jim pomáhal s opisováním Rudého práva a dalších tiskovin na psacím stroji.

Díky těmto kontaktům se dostal až k Filipu Žabovi – známému odbojáři pod krycím jménem „Gusta“. Ten Radomíra přizval k činnosti ilegální mládežnické skupiny „Mladý Východ proti Hitlerovi“, která se formovala v roce 1941. Mladí odbojáři šířili ilegální tisk, pomáhali rodinám zatčených, sbírali zbraně a dokonce plánovali sabotážní akce.

V říjnu 1941 se Radomír vyučil truhlářem v České Třebové, kde pracovali i další členové skupiny. V roce 1943 začalo gestapo systematicky rozkrývat síť odbojových buněk – a po zatčení Filipa Žaby následovala vlna zatýkání.

Dne 2. dubna 1943 zatkli i Radomíra. V pardubické věznici byl vystaven krutým výslechům. Nakonec byl po třech měsících propuštěn pro nedostatek důkazů – na rozdíl od 17 jeho druhů, z nichž 12 bylo popraveno.

Po válce vystudoval textilní průmyslovku, poté biblický seminář. V 50. letech působil jako kazatel Církve adventistů sedmého dne, ale v roce 1961 přišel o státní souhlas – kvůli svému postoji k sobotní školní docházce dětí. Byl nucen nastoupit jako sanitář. Až v době pražského jara se mohl znovu věnovat duchovní práci – tentokrát jako tajemník a hospodář církevního sdružení.

Dnes žije v Praze a je držitelem statusu válečného veterána i bývalého politického vězně.