Svědectví hrdinů – 28. díl: Alexandr Muratov

Vojín sovětské armády, lékař a spisovatel, který našel svůj domov v Praze.

Alexandr Muratov se narodil 14. října 1927 v Kyjevě. Je držitelem osvědčení válečného veterána podle zákona č. 170/2002 Sb. i osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle zákona č. 255/1946 Sb.

Jeho matka byla Češka, která pracovala ve 20. letech na československé obchodní misi v Kyjevě. Otec byl Ukrajinec a působil jako agronom. Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem byl mladý Alexandr několikrát evakuován, pomáhal s budováním zákopů, pracoval na státním statku a od roku 1943 studoval střední školu, kde absolvoval i vojenskou přípravu.

Od října 1944 se snažil vstoupit do armády a 1. prosince 1944 se stal vojínem 1. cvičného praporu 125. rezervního střeleckého pluku ve městě Semipalatinsk. Po základním výcviku zajišťoval týlové úkoly – zejména dohled nad přepravou německých zajatců a ochranou železnice. Do přímých bojů se nedostal, válka jej zastihla při práci v lese. Demobilizován byl až 1. června 1951. Za svou službu obdržel Medaile za vítězství nad Německem 1941–1945.

Po válce vystudoval Lékařský institut v Kyjevě, kde v roce 1958 promoval s vyznamenáním. Pokračoval v postgraduálním studiu a vyučoval fyziologii na Kyjevském lékařském institutu a dalších univerzitách.

V roce 2000 se společně s manželkou přestěhoval do České republiky. Věnoval se publikační činnosti, napsal řadu článků a knih o Češích v Ruské říši.
Dnes žije v Praze v Domově Vlčí Mák.