Svědectví hrdinů - 34. díl: Eliška Onderková
Mladá žena z Veselky, která s rodinou riskovala život, aby pomáhala partyzánům.
Eliška Onderková, rozená Olšanová, se narodila 6. listopadu 1928 ve Veselce, místní části obce Kněževes na Blanensku. Je držitelkou osvědčení válečné veteránky podle zákona č. 170/2002 Sb. a osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle zákona č. 255/1946 Sb.
Za druhé světové války pracovala v Baťových závodech ve Zlíně. Po bombardování města v listopadu 1944 se vrátila domů do Veselky, kde už brzy po jejím návratu začali působit partyzáni. Bez pomoci místních obyvatel by jejich činnost proti nacistům byla téměř nemožná – a rodina Olšanových patřila k těm, kdo neváhali pomoci.
Ve svém domě ukrývali partyzány z oddílu Jermak–Petrovskij. Od ledna 1945 se na jejich zásobování aktivně podílela i mladá Eliška. S matkou po nocích obcházely okolní mlýny, aby sehnaly mouku na chleba, který pak partyzánům nosily. Často se vracely s prázdnou a musely vyjít s tím málem, co se podařilo obstarat otci, jenž jediný mohl docházet do práce.
Nebezpečí se stupňovalo – pomoc partyzánům byla přísně trestána, přesto rodina ve své činnosti vytrvala až do osvobození. Postupně se navíc museli postarat i o sourozence Elišky, kteří uprchli z nuceného nasazení v Brně.
Po válce žila paní Onderková nějaký čas v rodné obci, poté v Mouřínově a nakonec v Křetíně. Vystřídala několik zaměstnání – mimo jiné pracovala jako tajemnice na Místním národním výboru Kněževes a nejdéle jako skladová účetní v dětské ozdravovně v Křetíně.
Navzdory těžkým válečným zkušenostem si zachovala pokoru, sílu a lidskost, kterou pomáhala zachraňovat životy jiných.
